Adhézní můstky

Adhézní, adhezivní, kontaktní či spojovací nebo kotvící můstek, písková penetrace, apod. - to vše jsou v podstatě synonyma.
Jedinou výjimkou může být spojovací můstek, o čemž si více řekneme níže, pod produkty...

Materiály v této kategorii se dají rozdělit podle použití do 2 základních skupin:

Adhézní / kontaktní můstky, penetrace na nesavý podklad

Účel: Příprava podkladu (obvykle nesavého) pro nanášení dalších vrstev, které chceme, aby se s podkladem co nejlépe (nejpevněji) spojily.

Příkladem může být například příprava OSB desek nebo staré (pevně držící) dlažby pro lepení nové dlažby.
Pozn.: Pro lepení na OSB je mj. nutné použít skutečně pružné lepidlo, tedy třídu min. S1, spíše S2 a nebo pak vyloženě speciální pružná lepidla (např. na bázi polyuretanu).

Důležitým specifikem těchto můstků je to, že se před nanášením dalších vrstev nechají zcela zaschnout / vyzrát. To můte podle typu trvat od 20 minut do 24 hodin.
Více info níže.

Většina těchto běžných penetrací je na bázi akrylátových disperzí a obsahuje jemný písek, který pomáhá zdrsnit výslednou strukturu povrchu a tím zvýšit adhezi - proto je mnoho lidí označuje jako "pískové penetrace".

Spojovací / kotvící můstky

Byť by tyto termíny mohl někdo použít i pro výše uvedenou kategorii, u nás si je raději přiřadíme k druhé skupině materiálů, které slouží k pevnému (konstrukčnímu) spojení dvou těles/objektů, typicky nového ke starému.

A ten zásadní rozdíl od skupiny výše je v tom, že se aplikují způsobem "živý do živého".

Konkrétní příklad je typicky spojení nového betonu k již vyzrálému stávajícímu. 
Ještě konkrétněji to může být nový betonový potěr, který potřebujeme pevně přikotvit ke stávajícímu (staršímu) potěru pod ním. 
Pokud bychom spojovací můstek nepoužili, nebude mít spoj patřičnou pevnost a mohlo by dojít oddělení a poškození jednotlivých součástí.
Dá se také říci, že se pak bude jednat o "plovoucí vrstvu", která pak musí mít adekvátní samonosné parametry.
Typicky tedy při tvorbě vyrovnávací betonové vrstvy (potěru), která má tloušťku menší než 5cm, je použití spojovacího můstku naprostou nutností.

Dalším příkladem může být napojení dvou kontrukčních (strukturálních, nosných) součástí stavby a nebo aplikace sanačních (opravných) malt.

Produkty: Mapei Planicrete, Mapei Eporip (tyto nemusí být snadné v našich filtrech přesně vyselektovat - z důvodu jejich víceúčelovosti a zařazení ve více kategoriích)

Nyní si řekněme něco více k druhům výše uvedených typů:

Adhézní můstky - typy

Disperzní penetrace (většinou s pískem) 

Toto je nejčastěji používaný typ, díky celému seznamu výhod:

• Snadná aplikace - štětkou, štětcem, válečkem
• Krátká doba schnutí - podle podmínek obvykle cca 30 - 60 minut
• Velmi příznivá cena na m2
• Snadné zpracování a čistění nářadí - jedná se o jednosložkové, vodou ředitelné produkty

Postup je snadný: natřu, nechám zaschnout, aplikuji další vrstvy.

Díky moderním velmi pokročilým technologiím mají tyto materiály k výše uvedeným výhodám skvělou přídržnost a díky tomu mohou být úspěšně použity na většinu běžných stavebních řešení, jako např.:

• příprava pro lepení dlažby či obkladu (nebo čehokoliv) na OSB, cetris, dřevotřísku, umakart a jiné nesavé podklady...
• příprava pro vyrovnání rovných/hladkých podkladů za použití některých tenkovrstvých vyrovnávacích malt

Epoxidové penetrace (pryskyřice) zasypané pískem

Používají se tam, kde jsou nejvyšší nároky na pevnost spoje a/nebo je třeba maximálně eliminovat možná "nedopatření" - nejčastěji u podlah. Výsledný spoj je totiž ten nejlepší, který se dá vytvořit.
To je nicméně vykoupeno výrazně vyšší cenou a náročnějším zpracováním.

I tyto jsou stále v kategorii těch, které se nechají důkladně vyzrát před aplikací dalších vrstev.

Jak nadpis napovídá, skládají se z epoxidové pryskyřice a tříděného praného křemičitého písku konkrétní zrnitosti, nejčastěji 0,4 - 0,8 mm. 

Pracovní postup:

1. Nejprve vyčistíme podklad (prach, nečistoty...) a důkladně si připravíme/vyklidíme celý prostor, rozmístěníme potřebné náčiní a také písek na zásyp - tak abychom se později nemuseli ničím zdržovat.
2. Rozmícháme epoxidovou pryskyřici - ta je vždy dvousložková a je nutné co nejpřesněji dodržet stanovený poměr složek. 
   Zároveň je třeba si rozdělat takové množství epoxidu, které dokážeme zpracovat do uvedené doby zpracování, což je cca 30 minut. 
   Jelikož máme většinou větší balení, velmi doporučujeme mít k rozmíchání další nádobu a digitální váhu pro přesné odměření složek.
   Samozřejmostí je elektrické míchadlo nebo alespoň vrtačka s míchadlem, pro opravdu důkladné promísení složek. Zamíchání pouze nějakým klacíkem by vedlo těžko napravitelným problémům a škodám!
3. Štětkou nebo válečkem aplikujeme epoxid na podklad v souvislé vrstvě. Stačí aby byla souvislá, není třeba vytvářet přehnaně silnou vrstvu.
4. IHNED poté na čerstvou pryskyřici nanášíme co nejrovnoměrnější a dostatečnou vrstvu písku. Dostatečná vrstva je taková, kdy na povrchu zůstává suchý písek. Rovnoměrnost je důležitá "pouze" pro optimalizaci spotřeby písku - pokud budete mít někde hromadu a někde sotva zakrytý epoxid, budete potřebovat až násobky nutného množství písku. 
   Nejlepší způsob aplikace písku se ukázal klasicky ručně - přímo z ruky - někdo ho hází jako zrní slepicím, nám se nejvíce osvědčil způsob, kdy je kbelík s pískem na zemi, jedna ruka ho drží nakloněný a druhá z něho nabírá a půlkruhovým prudkým házením směrem od sebe písek rozhazuje, aby se co nejrovnoměrněji "rozkutálel" po ploše.
   Ideální je, když jeden člověk natírá epoxid a druhý za ním ihned hází písek - ten mj. nelze rozumně hodit více jak 1 až 2 metry od sebe, takže je třeba postupovat v pruzích.
5. Když máme hotovo, následuje vytvzení epoxidu, což je obvykle 24 hodin.
6. Když je epoxid jako skála (nelepí), odmeteme všechen písek, který se s epoxidem nespojil. Nakonec ještě vysavačem dovysajeme všechny zbytky (pozor ať si příliš neobrousíte hubici ;-) ). 

A máme hotovo. Takto jsme vytvořili tu nejlepší možnou přípravu pro dokonalé spojení toho co se chystáme dále aplikovat - ať už je to samonivelační stěrka nebo  jiná vyrovnávací malta nebo třeba cementové lepidlo.

Tato varianta je spíš pro profesionály, nicméně zvládne to i šikovný neprofesionál - rádi Vám poradíme, dáme všechny informace a případně i potřebné vybavení.

Spojovací / kotvící můstky - typy

Jak jsme již uvedli, jedná se o materiály pro spojení systémem "živý do živého".

Příklad použití:
Mám starý beton a potřebuji ho navýšit o 3cm, což je vrstva, která nemůže zůstat nepřikotvená, jinak by mohlo dojít k oddělení od podkladu, popraskání, vydrolení...
Přitom z ekonomických nebo jiných důvodů nechci používat samonivelační stěrku nebo jiné speciální malty, které mohou mít potřebnou přídržnost samy o sobě.

Postup je takový, že podklad natřu jednou z níže uvedených variant můstku a během stanovené "otevřené doby" (nejlépe ihned :-) ) na ní aplikuji čerstvou betonou směs - to je to, co je myšleno tím "do živého". 

Disperzní (ne-epoxidové)

Tyto můstky se přiravují z tekuté složky, která se smíchá s cementem nebo případně cementovou potěrovou směsí a trochou vody.
Vznikne tak řídká kaše, která se na podklad aplikuje štětkou a ihned - do živého - se nanáší čerstvý betonový potěr, který chceme mít s podkladem spojený.

Výsledkem je velmi kvalitní spoj - hodnota přídržnosti je u MAPEI Planicrete více jak 2 MPa, což je dvojnásobek normy pro cementová lepidla třídy C2, kterým se ještě před nedávnem (nesprávně) říkalo "flexibilní".

Výhodou je snadné zpracování, čištění a také příznivá cena.
Nevýhodou může být míchání 3 složek a také kratší otevřená doba pro aplikaci kotvené vrstvy.

Dále se doporučuje použít stejný typ cementu pro rozmíchání kotvící "kašičky", jako je použit v potěru, který chceme přikotvit - důvodem je soulad průběhu vyzrávání.
Když tedy betonuji ze standardního cementu, namíchám spojovací můstek také z něj.
Pokud zvolím rychletuhnoucí cement nebo potěr, pak i spojovací můstek namíchám ze stejného cementu či směsi.

Epoxidové

Jako vždy dvousložkové a v mnoha směrech nekompromisní :-)
(pevností, přídržností, ale také náročnějším zpracováním a cenou)

Tyto spojovací můstky vytváří spoje, které jsou ve výsledku pevnější než samotná betonová struktura, kterou spojují. Takže kdyby to mělo někdy prasknout, praskne to spíše někde vedle, než v daném spoji.

Osvědčeným zástupcem je Mapei Eporip ve 2kg nebo 10kg balení.

Ona ultra-pevnost je společně s delší otevřenou dobou (5 hodin při 23°C) jeho největšími přednostmi.