Adhézní, adhezivní, kontaktní či spojovací nebo kotvící můstek, písková penetrace, apod. - to vše jsou v podstatě synonyma.
Jedinou výjimkou může být spojovací můstek, o čemž si více řekneme níže, pod produkty...
Materiály v této kategorii se dají rozdělit podle použití do 2 základních skupin:
Účel: Příprava podkladu (obvykle nesavého) pro nanášení dalších vrstev, které chceme, aby se s podkladem co nejlépe (nejpevněji) spojily.
Příkladem může být například příprava OSB desek nebo staré (pevně držící) dlažby pro lepení nové dlažby.
Pozn.: Pro lepení na OSB je mj. nutné použít skutečně pružné lepidlo, tedy třídu min. S1, spíše S2 a nebo pak vyloženě speciální pružná lepidla (např. na bázi polyuretanu).
Důležitým specifikem těchto můstků je to, že se před nanášením dalších vrstev nechají zcela zaschnout / vyzrát. To můte podle typu trvat od 20 minut do 24 hodin.
Více info níže.
Většina těchto běžných penetrací je na bázi akrylátových disperzí a obsahuje jemný písek, který pomáhá zdrsnit výslednou strukturu povrchu a tím zvýšit adhezi - proto je mnoho lidí označuje jako "pískové penetrace".
Byť by tyto termíny mohl někdo použít i pro výše uvedenou kategorii, u nás si je raději přiřadíme k druhé skupině materiálů, které slouží k pevnému (konstrukčnímu) spojení dvou těles/objektů, typicky nového ke starému.
A ten zásadní rozdíl od skupiny výše je v tom, že se aplikují způsobem "živý do živého".
Konkrétní příklad je typicky spojení nového betonu k již vyzrálému stávajícímu.
Ještě konkrétněji to může být nový betonový potěr, který potřebujeme pevně přikotvit ke stávajícímu (staršímu) potěru pod ním.
Pokud bychom spojovací můstek nepoužili, nebude mít spoj patřičnou pevnost a mohlo by dojít oddělení a poškození jednotlivých součástí.
Dá se také říci, že se pak bude jednat o "plovoucí vrstvu", která pak musí mít adekvátní samonosné parametry.
Typicky tedy při tvorbě vyrovnávací betonové vrstvy (potěru), která má tloušťku menší než 5cm, je použití spojovacího můstku naprostou nutností.
Dalším příkladem může být napojení dvou kontrukčních (strukturálních, nosných) součástí stavby a nebo aplikace sanačních (opravných) malt.
Produkty: Mapei Planicrete, Mapei Eporip (tyto nemusí být snadné v našich filtrech přesně vyselektovat - z důvodu jejich víceúčelovosti a zařazení ve více kategoriích)
Nyní si řekněme něco více k druhům výše uvedených typů:
Toto je nejčastěji používaný typ, díky celému seznamu výhod:
Postup je snadný: natřu, nechám zaschnout, aplikuji další vrstvy.
Díky moderním velmi pokročilým technologiím mají tyto materiály k výše uvedeným výhodám skvělou přídržnost a díky tomu mohou být úspěšně použity na většinu běžných stavebních řešení, jako např.:
Používají se tam, kde jsou nejvyšší nároky na pevnost spoje a/nebo je třeba maximálně eliminovat možná "nedopatření" - nejčastěji u podlah. Výsledný spoj je totiž ten nejlepší, který se dá vytvořit.
To je nicméně vykoupeno výrazně vyšší cenou a náročnějším zpracováním.
I tyto jsou stále v kategorii těch, které se nechají důkladně vyzrát před aplikací dalších vrstev.
Jak nadpis napovídá, skládají se z epoxidové pryskyřice a tříděného praného křemičitého písku konkrétní zrnitosti, nejčastěji 0,4 - 0,8 mm.
A máme hotovo. Takto jsme vytvořili tu nejlepší možnou přípravu pro dokonalé spojení toho co se chystáme dále aplikovat - ať už je to samonivelační stěrka nebo jiná vyrovnávací malta nebo třeba cementové lepidlo.
Tato varianta je spíš pro profesionály, nicméně zvládne to i šikovný neprofesionál - rádi Vám poradíme, dáme všechny informace a případně i potřebné vybavení.
Jak jsme již uvedli, jedná se o materiály pro spojení systémem "živý do živého".
Příklad použití:
Mám starý beton a potřebuji ho navýšit o 3cm, což je vrstva, která nemůže zůstat nepřikotvená, jinak by mohlo dojít k oddělení od podkladu, popraskání, vydrolení...
Přitom z ekonomických nebo jiných důvodů nechci používat samonivelační stěrku nebo jiné speciální malty, které mohou mít potřebnou přídržnost samy o sobě.
Postup je takový, že podklad natřu jednou z níže uvedených variant můstku a během stanovené "otevřené doby" (nejlépe ihned :-) ) na ní aplikuji čerstvou betonou směs - to je to, co je myšleno tím "do živého".
Tyto můstky se přiravují z tekuté složky, která se smíchá s cementem nebo případně cementovou potěrovou směsí a trochou vody.
Vznikne tak řídká kaše, která se na podklad aplikuje štětkou a ihned - do živého - se nanáší čerstvý betonový potěr, který chceme mít s podkladem spojený.
Výsledkem je velmi kvalitní spoj - hodnota přídržnosti je u MAPEI Planicrete více jak 2 MPa, což je dvojnásobek normy pro cementová lepidla třídy C2, kterým se ještě před nedávnem (nesprávně) říkalo "flexibilní".
Výhodou je snadné zpracování, čištění a také příznivá cena.
Nevýhodou může být míchání 3 složek a také kratší otevřená doba pro aplikaci kotvené vrstvy.
Dále se doporučuje použít stejný typ cementu pro rozmíchání kotvící "kašičky", jako je použit v potěru, který chceme přikotvit - důvodem je soulad průběhu vyzrávání.
Když tedy betonuji ze standardního cementu, namíchám spojovací můstek také z něj.
Pokud zvolím rychletuhnoucí cement nebo potěr, pak i spojovací můstek namíchám ze stejného cementu či směsi.
Jako vždy dvousložkové a v mnoha směrech nekompromisní :-)
(pevností, přídržností, ale také náročnějším zpracováním a cenou)
Tyto spojovací můstky vytváří spoje, které jsou ve výsledku pevnější než samotná betonová struktura, kterou spojují. Takže kdyby to mělo někdy prasknout, praskne to spíše někde vedle, než v daném spoji.
Osvědčeným zástupcem je Mapei Eporip ve 2kg nebo 10kg balení.
Ona ultra-pevnost je společně s delší otevřenou dobou (5 hodin při 23°C) jeho největšími přednostmi.
Marcons International s.r.o.
V Chotejně 765/15
Praha 10 - Hostivař
Bankovní účet:
2200207320 / 2010 (FIO banka)